Posts filed under ‘O farnosti’

Stručné dějiny farního kostela sv. Michaela archanděla a Panny Marie Věrné v Ostrově

Ostrovem procházela „královská cesta“ z Prahy do Chebu a není proto divu, že v polovině 14. století svobodné královské město prosperovalo. Už na sklonku 13. století byla započata stavba nového a většího farního kostela, neboť románský kostel sv. Jakuba nestačil. Byl postaven farní kostel nový, a byl zasvěcen sv. Mikuláši. První písemný záznam se o něm zachoval z roku 1384. V té době byl sedmým nejbohatším kostelem na celém Loketsku a Žatecku. Do začátku 15. století byl pod patronátem cisterciáckého kláštera v Oseku. Dodnes se z původní podoby stavby  zachovalo jen málo –  část kamenného portálu na severní straně.

K roku 1550 byla dokončena velká přestavba kostela, která přinesla i změnu zasvěcení. Obnovený chrám byl zasvěcen sv. archandělu Michaelovi, ochránci proti zlu. Už po 17 letech (1567), za strašného požáru, který během jednoho červnového večera zničil téměř celé město, kostel vyhořel. Zachovala se kromě části obvodového zdiva spodní část věže, ve které je sakristie sklenutá křížovou žebrovou klenbou. Kostel byl rychle obnoven a za pět let byla celá stavba dokončena (1572). I když během dalších staletí kostel ještě několikrát vyhořel, jeho základní tvar zůstal právě z té doby – ale ve slohové podobě pozdní gotiky z první třetiny 16. století.

Od konce 15. století vzrůstal, díky rudným dolům, význam měst pod Krušnými horami. V 16. století byl založen Jáchymov a vzkvétala  města na saské straně. V Annabergu pracovala významná stavební huť a konal se tam sjezd architektů v roce 1518, kterému předsedal mistr z Pražského hradu Benedikt Ried. Významnými středisky byla města Freiberg a Zwickau. Kostely po obou stranách zemské hranice  se stavěly v obdobném stylu – a kostel sv. Michaela v Ostrově není výjimkou.Tvoří ho trojlodí, jehož všechny lodi jsou stejně vysoké a stejně vysoké je i kněžiště. Kolem vnitřního prostoru jsou ve výši prvního patra empory. Podobně jako saské stavby má i kostel sv. Michaela pouze jednu věž, mohutnou a v horní části osmibokou. Uvnitř kostela jsou pozoruhodné klenby. Celý vnitřní prostor je sjednocen hvězdovou žebrovou klenbou, typickou pro pozdní gotiku. V jedné ze dvou kaplí na jižní straně byla vytvořena klenba diamantová čili sklípková. Tento zvláštní způsob klenutí se do Čech dostal z Míšně, byl užit v nedaleké Kadani a v jižních Čechách (Bechyně, Soběslav, Blatná).

Po dalším požáru 1607 byla obnovena část zřícené klenby nad emporami a horní část věže. Tentokrát známe jména stavitelů, kteří opravu řídili – N. Andreas z Lokte a Ch. Knorr z Plavna. Kostel utrpěl i v době reformního obrazoborectví a v pohnutých dobách třicetileté války. Byl renovován v roce 1636. Ostrovští měšťané zaplatili nový hlavní oltář, neboť předchozí byl za saského vpádu 1631 zničen.

Větší úpravy byly prováděny v době baroka v polovině 18. století. Tehdy vznikla dnešní podoba západního průčelí s barokním štítem a úprava oken podle barokních požadavků. Východní okno za oltářem bylo zazděno  a ponechán pouze kulatý otvor nahoře, kudy působivě proniká světlo na vnitřní sochařskou výzdobu.

Velké změny v té době zažilo i vnitřní vybavení kostela. V roce 1752 byl pořízen stávající monumentální portálový hlavní oltář se sochami andělů, na který byl přenesen obraz Kladení do hrobu, dříve připisovaný Karlu Škrétovi či jeho okruhu. Náklady nesla rodina badenského markraběte Ludvíka Viléma, císařského maršála a majitele ostrovského panství. Z téže doby pochází kazatelna se sochami sv. Petra, sv. Pavla a Krista, rozesílajícího apoštoly do celého světa. Zároveň byly v r. 1753 postaveny nové varhany mistrem Leopoldem Rauschem z Plzně a ozdobeny soškami andílků hrajících na hudební nástroje. Osmnáctému století vděčí za svůj vznik i dva protějškové oltáře v kněžišti – sv. Františka Xaverského a sv. Dominika.

Na hlavním oltáři nad svatostánkem je umístěna drobná pozdně gotická madona – Panna Maria Věrná. Předtím stála na hlavním oltáři barokního kostela ostrovského piaristického kláštera a k ní putovali poutníci z celého Poohří. Do Ostrova ji přivezla v polovině 17. století ze severu Německa, z Ebstorfu, zakladatelka ostrovského kláštera Anna Magdaléna, rozená Lobkowiczová, vévodkyně z Lauenburgu. Milostná soška dostala v roce 1726 pojmenování „Věrná“, podle jedné z invokací Loretánských litanií.  Po druhé světové válce byla  zachráněna přenesením do farního kostela sv. Michaela. V roce 2008 bylo proto plzeňským biskupem Františkem Radkovským rozšířeno patrocinium  kostela, který je od té doby kostelem sv. Michaela a Panny Marie Věrné. Poutní slavnosti jsou stanovené na 29.září (archanděl Michael) a 8.května – na svátek Panny Marie Prostřednice všech milostí.

Rodinu hrabat Šliků, kteří v Ostrově vystavěli původní zámek – vyhořel 1691 – připomíná znakový epitaf na severní straně kněžiště, datovaný rokem 1521.

Kostel sv. Michaela byl ještě několikrát opravován a upravován – např. po požáru 1795, v letech 1879, 1936 – ale úpravy nebyly podstatné. Poslední obnova proběhla v letech 1988 až 1991.

Kostel sv. Michaela a Panny Marie Věrné patří k významným uměleckým památkám nejen Ostrova, ale i celé republiky. Patří mezi památkově chráněné stavby. Nezapomínejme však na jeho duchovní hodnotu. Je památníkem víry šesti staletí. Jeho stavbě byla věnována umělecká péče proto, že byl stavěn jako místo posvátné, ve kterém prožíváme při bohoslužbách blízkost živoucímu tvůrci vesmíru – Bohu. Toto posvěcené místo vás zve nejen k prohlídce, ale především k zamyšlení a k modlitbám.

Michael znamená „Kdo je jako Bůh?“

Na konci září slavíme svátek tří svatých archandělů – Michaela, Gabriela a Rafaela. Kostel v Ostrově je od 16.století zasvěcen prvnímu z nich. Sochařské barokní zpodobění sv.Michaela najdeme nad hlavním oltářem. Okřídlená postava, odpovídající našim představám anděla, drží v levé ruce štít s latinským nápisem „Kdo je jako Bůh?“ a v pravé plamenný meč, kterým shazuje do pekel černou postavu ďábla v lidské podobě – personifikované zlo. Z čeho sochař čerpal ? Svatý Michael je významným andělem – tedy Bohem stvořenou duchovou bytostí. Jeho jméno je uváděno v biblických textech Starého i Nového zákona. V knize proroka Daniela čteme o „Míkaelovi“ jako ochránci božího lidu. V novozákonním Judově listu, adresovaném všem tehdejším křesťanům, je archanděl Michael vyzdvižen jako ochránce proti zlu, který bojuje v božích službách a vítězí. V poslední biblické knize, ve Zjevení sv. Jana, vystupuje sv. Michael v jednom z obrazů takto: „A strhla se bitva na nebi: Michael a jeho andělé se utkali s drakem. Drak i jeho andělé bojovali,ale nezvítězili..A veliký drak,ten dávný had,zvaný ďábel a satan, který sváděl celý svět, byl svržen..“(Zj 12,7-9)

Ve středověké Zlaté legendě – Legenda aurea – píše autor Jakub de Voragine o svatém archandělu Michaelovi už ku 29.dni měsíce září . Svátek se totiž slaví od 5.století ve výroční den posvěcení baziliky sv. Michaela v Římě. V novočeském překladu Zlaté legendy vydá pojednání o archandělu Michaelovi na deset hustě potištěných stran.

Archanděl Michael byl vždy volán na pomoc v boji proti zlu. Starodávná prosba jemu adresovaná – „braň nás v boji proti zlobě a úkladům..“ – ve zdejším kostele stále zaznívá. Krásné kázání o sv. Michaelovi měl v roce 1991 biskup František Lobkowicz, když byl hlavním celebrantem poutní slavnosti po generální opravě kostela. Mimo jiné řekl : „Michael – Kdo jako Bůh – nám dává naději a jistotu. Bůh je láska, síla – a zlo jej nemůže přemoci. Stvořitel vesmíru má dostatek prostředků k překonání zla, ale potřebuje také nás – aby každý z nás sám řekl : ano, já chci ve svém životě konat to, co je dobré.“

Reklamy

1.3.2015 at 16:37 Napsat komentář


Banner

Kalendář aktualizací

Říjen 2017
Po Út St Čt So Ne
« zář    
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031  

Týdenní řád

NEDĚLE
Ostrov - 8:30, 12:30 (řeckokatolická liturgie, 1. a 3. neděli v měsíci), 17:00 (modlitba večerních chval)

Jáchymov - 10:00
Hroznětín - 11:30

ÚTERÝ
Ostrov - 17:00/18:00 (modlitba Svatého růžence)

Pernink - 16:30, 17:30 (farní společenství)

STŘEDA
Ostrov - 17:00/18:00 (mše svatá a nešpory), 18:00/19:00 (biblické společenství)

Jáchymov - 16:00

ČTVRTEK
Ostrov - 17:00/18:00 (v zim. čase v kapli sv. Rodiny), 17:35/18:35 (adorace, v zim. čase v kapli sv. Rodiny)

Hroznětín - 16:00 (mše jen po dobu letního času)

PÁTEK
Ostrov - 17:00/18:00, 15:00/16:00 (adorace a svátost smíření, 1. pátek v měsíci), 16:45/17:45 (pobožnost k Božskému srdci, 1. pátek v měsíci),18:00/19:00 (biřmovanci)

SOBOTA (mše s nedělní platností)
Ostrov - 18:00 (kaple sv. Rodiny)
Abertamy - 14:30
Horní Blatná - 16:00 (1. týden v měsíci)
Radošov - 16:00 (3. týden v měsíci)

Vysvětlivky
Zápis XX:XX/XX:XX značí začátek v zimní/letní čas.
Čas bez popisu značí mši svatou.

Úřední hodiny farní kanceláře

ÚTERÝ
Ostrov - 9:00 - 12:00 (kromě 1. úterý v měsíci)
Pernink - 13:00 - 15:00

STŘEDA
Ostrov - 9:00 - 12:00

ČTVRTEK
Ostrov - 13:00 - 16:00

PÁTEK
Ostrov - 9:00 - 12:00

Archiv

Klikněte pro zasílání upozornění na nové příspěvky na váš e-mail.

Přispěvatelé